Kangal

Anatolský pastevecký pes patří mezi velká plemena psů a stejně jako ostatní pastevecká plemena je po mnoho let chován k ochraně stád a domova pastevců. Anatolský pastevecký pes není určen k výcviku. Tito psi jsou velmi inteligentní a nezávislí. Je velmi těžké motivovat je kurčité činnosti -kromě těch činností, které jsou součástí přirozeného instinktivního chování pasteveckého psa. Díky své majestátní velikosti se stávají přirozeným varováním pro potencionálními útočníky. I v dnešní době je toto plemeno využíváno především pracovně, ať už v domovském Turecku, kde chrání stáda ovcí a koz před vlky a zdivočelými psy nebo v USA, Austrálii a západní Evropě, kde chrání farmáře a jejich rodiny před kojoty, medvědy a jinými predátory.. Pud dominantnosti je u anatolský pasteveckých psů velmi silnou vlastností a proto mají vrozené předpoklady být dominantní vůči ostatním psům i lidem ve svém okolí. To však neznamená, že nemohou být milými společníky, ale využijí jakékoliv situace, aby ukázali “já jsem zde pánem”. Velmi důležitá je proto socializace a výchova štěněte od raného věku. Nejdůležitější období je mezi 7. a 12. týdnem života štěněte ! Anatolský pastevecký pes je obecně vhodný pro ty, kteří jsou schopni si vybudovat přirozený respekt psa postupnou pomalou výchovou (ne výcvikem !) bez jakýchkoliv kompromisů, protože tito jedinci dospívají až ve třech letech a později . Anatolský pastevecký pes je loajální a má vrozený ochranářský instinkt. Instinktivně bez jakéhokoliv výcviku brání a ochraňuje své teritorium včetně lidských i zvířecích příslušníků své rodiny. Je nedůvěřivý vůči všemu novému ve svém teritoriu. Anatolský pastevecký pes není extrovertní jedinec, který se chce s každým kamarádit. Tito psi nemají rádi, když se k nim někdo cizí chová vstřícně, byť s dobrým úmyslem. K cizím jsou velmi nedůvěřiví a nepřiblíží se k nim. To však není proto, že by měli strach, ale proto, že upřednostňují seznamování dle svých vlastních pravidel. Vypadá to, jako když pes čeká na formální seznámení, při kterém nikdy nesmíte být příliš rychlý a seznámit vás musí vždy majitel psa. Anatolský pastevecký pes je odvážný a sebejistý bez jakýchkoli známek agresivity. Pes nikdy neútočí bez varování . V případě nebezpečí pes sám dle svých pravidel posoudí, zda je agresivita nezbytná a před případným útokem použije celou škálu varovných projevů . Anatolský pastevecký pes dá vždy útočníkovi šanci ustoupit. Ve štěněčím věku se ještě ochránářský instinkt neprojevuje, za to si štěně velmi silně fixuje svou příslušnost k danému teritoriu a lidské smečce včetně zvířecích členů domácnosti. To jej připoutává k ostatním zvířatům a lidem ,se kterými vyrůstá a které bude loajálně v dospělosti chránit. Protože anatolský pastevecký pes má vyvinut silný pud přivlastnit si vše v jeho teritoriu, není moc pravděpodobné, že se bude chtít ochranu svého teritoria sdílet s jiným psem. Anatolský pastevecký pes pracuje tak, že si stanoví tzv. vnitřní a vnější hranici teritoria. Pokud se nic neobvyklého neděje, pes občas obchází své území prostorem mezi těmito dvěmi hranicemi, jinak převážně leží na vyvýšeném místě a pozoruje své území . Pokud se objeví potencionální útočník za vnější hranici teritoria, pes zpozorní. V případě , že se útočník blíží, pes dává štěkotem signál, že se něco děje. Štěkot , stejně jako agresivita psa, se stupňuje s tím, jak se útočník bez ohledu na varování psa blíží k jeho teritoriu. Pokud útočník nebere na vědomí varovné signály psa, pes zaútočí. V domácnosti pes ohlašuje štěkotem příchod jakéhokoliv návštěvníka a očekává, že mu bude umožněno formální seznámení s příchozím. Většinou jsou psi zvědaví, ale drží se stranou. Po seznámení si pes lehne opodál a sleduje návštěvníka. Pes však nedovolí příchozímu volný pohyb bez přítomnosti majitele. Mnoho anatolců krátkým vzrušivým štěkotem informuje majitele, pokud návštěvník má v úmyslu se pohybovat bez jeho doprovodu. Pes zablokuje cestu a fixuje návštěvníka na místě dokud majitel nepřijde. Anatolský pastevecký pes je odvážný a sebejistý, nenechá se snadno vyprovokovat a nevyhledává konflikty. Reakce samotného psa je vždy odpovědí na podnět ze strany protivníka. Tito psi nejsou určeni k lovu a zabíjení predátorů – toto chování nemají geneticky zakódováno. Anatolský pastevecký pes vždy nejprve varuje a dává šanci útočníkovi vycouvat.